Tváře, které mě míjejí: o lidech, které jsem nikdy nepoznal, ale na chvíli jsme spolu žili
Fotografie v ulici není o póze. Je o momentu, který vznikl, zmizel — a přesto zůstal. A někdy mě zasáhl víc, než kdokoli blízký. Stojím opřený o lampu a dívám se. Tisíce kroků, desítky pohledů, cinknutí tramvaje, křik dítěte, ticho za slunečními brýlemi. Ulice není tichá. Ale v její kakofonii je jistý druh harmonie. Nejraději…



